Jaká je výše spolufinancování projektů z prostředků EFRR?
Výše spolufinancování z prostředků EFRR v programu Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 je u všech typů projektu 80%.
Je možné uplatnit náklady spojené s přípravou projektu? Jak bude dokladováno?
V novém období vzniká nárok na jednorázovou částku přípravných výdajů ve výši 6.200 EUR automaticky schválením projektové žádosti.
Částku si zahrne do svého rozpočtu Vedoucí partner projektu.
Pro uplatnění jednorázové částky na přípravu není nutné k projektové žádosti dokládat žádné povinné přílohy dokládající přípravu projektu. Ve fázi přípravy projektu se doporučuje konzultovat projektový záměr u příslušného Regionálního subjektu resp. se Společným sekretariátem.
Rozdělení jednorázové částky na přípravu projektu mezi projektové partnery se na úrovni Programu nesleduje. Rozdělení lze upravit v § 13 Dohody o spolupráci (povinná příloha projektové žádosti).
Je v rozpočtu nutné označit plánované výdaje mimo programové území?
NE. Výdaje mimo programové území se v novém programovém období nesledují.
Je stanovena maximální výše rozpočtu projektu?
NE. Nicméně program není určen k financování investičních opatření velkého rozměru, a to jak s ohledem na celkovou alokaci programu, tak na rozdělení prostředků v rámci jednotlivých priorit/specifických cílů.
Velké projekty: rozpočet projektu > 200 000 eur (celkové náklady);
Střední projekty: rozpočet projektu > 30 000 eur, v případě priority 3 - specifický cíl "Kultura a cestovní ruch" 50 000 eur - 200 000 eur (celkové náklady);
Malé projekty: rozpočet projektu ≤ 30 000 eur (priorita 4), resp. 50 000 eur (priorita 3 - specifický cíl "Kultura a cestovní ruch" ) (celkové náklady), které jsou realizovány v rámci Fondu malých projektů.
Je možné uplatnit sdílené výdaje?
ANO. Metoda určení podílu sdílených výdajů by měla být dohodnuta mezi projektovými partnery již v rámci procesu přípravy projektové žádosti a popsána v Dohodě o spolupráci (Partnerské dohodě), příp. v jiné dvoujazyčné dohodě o sdílených výdajích mezi partnery, kterou mohou partneři uzavřít i v průběhu realizace projektu.
Mají čeští projektoví partneři nárok na příspěvek ze Státního rozpočtu ČR?
ANO. Čeští projektoví partneři mohou získat dotaci na spolufinancování projektu podpořeného z Programu. Výše dotace pro jednotlivé typy subjektů je uvedena v Programové příručce.
Mohou být projekty spolufinancovány z rozpočtu jiných subjektů?
ANO. Rakouští projektoví partneři musí jako přílohu projektové žádostí předkládat i takzvaný Příslib národního spolufinancování, pokud jsou spolufinancovány jinou organizací/institucí (příloha A5).
Je stanovena minimální výše zapojení rozpočtu pro splnění kritéria spolupráce „Společné financování“?
ANO. Finanční podíl partnerů z každého členského státu je nejméně 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu.
Je nutné přiřazovat výdaje jednotlivým monitorovacím obdobím?
NE. Automatická délka jednoho MO je 12 měsíců. Konkrétní monitorovací období budou stanoveny při podpisu Smlouvy o poskytnutí prostředků s EFRR.
Jaká je výše příspěvku ze státního rozpočtu ČR v případě školského zařízení, které je příspěvkovou organizací kraje / obcí?
Školy a školská zařízení, které jsou zapsané ve školském rejstříku MŠMT https://rejstriky.msmt.cz/rejskol/ mají nárok na příspěvek ze SR ve výši 10%.
Musí mít všichni projektoví partneři stejně nastavený rozpočet (využívat stejné formy vyúčtování projektových výdajů)?
NE. Každý projektový partner si rozpočet nastavuje individuálně.
V jaké fázi může být žadatel vyzván k úpravě rozpočtu?
Žadatel může být vyzván k úpravě rozpočtu (náklady na zaměstnance vykazované na základně standardních jednotkových nákladů) v následujících případech:
a) fáze kontroly formálních náležitostí – JS zasílá výzvu k doplnění /opravě projektové žádosti,
b) schválení projektu s podmínkou – Monitorovací výbor může stanovit podmínku týkající se úpravy rozpočtu,
c) fáze realizace – na základě provedené kontroly předložených podkladů k vyúčtování nákladů na zaměstnance.
Je možné v rozpočtu projektu uplatnit ostatní zákonné výdaje zaměstnavatele jako jsou např. zákonné úrazové pojištění, odvody do FKSP? Jsou způsobilé odměny, když nejsou uvedeny jako součást hodinových / měsíčních sazeb?
NE. Nad rámec jednotkových nákladů nejsou žádné další výdaje způsobilé, a to platí bez ohledu na to, je-li je zaměstnanec zaměstnán na pracovní smlouvu nebo na DPP/DPČ.
Náklady na zaměstnance je možné uplatit jen na základě jednotkového nákladu nebo paušální sazeb. V nich jsou zahrnuty veškeré hrubé mzdové náklady zaměstnanců příjemce, tj. výplaty mezd a platů, s nimi související daně a odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění a jiné mimořádné odměny a platby vyplývající z kolektivních smluv nebo vnitropodnikových předpisů, jak byly stanoveny na základě dokumentu o zaměstnání (např. pracovní smlouva). Žádné další personální výdaje není možné v projektu uplatnit.
Budou sazby standardních jednotkových nákladů u nákladů na zaměstnance indexovány?
Během realizace projektu se hodinové a měsíční sazby nemohou měnit. Sazba, která platí při schválení projektu, musí být zachována i po celou dobu realizace projektu. V rámci programového období se ale předpokládá, že sazby budou indexovány, tzn. na později podané projekty se budou vztahovat upravené (indexované) hodinové a měsíční sazby.
Mohou se měnit metody vyúčtování nákladů na zaměstnance v průběhu projektu?
NE, pokud jste se rozhodli při podání projektu pro vyúčtování nákladů na zaměstnance buď ve formě paušální sazby, nebo standardních jednotkových nákladů, nemůžete už během realizace projektu tuto metodu změnit.