28.11.2016
Typ akce: Konference

Úvodní konference projektu BIG AT-CZ dne 28.11.2016 v Jihlavě Znalost jazyka znamená také chápání kultury, míní radní Schwarz

Znalost jazyka znamená také chápání kultury, míní radní Schwarz Miliony EUR zamířily do výuky němčiny Na Vysočině minulý týden oficiálně odstartovala dlouhodobá česko-rakouská podpora výuky němčiny ve školkách, základních i středních školách. Jiří Varhaník Jihlava Na 150 účastníků, převážně pedagogů, přijelo 28. listopadu do jihlavského Hotelu Gustav Mahler na zahajovací konferenci přeshraničního česko-rakouského projektu Bildungskooperation in der Grenzregion (BIG). Projekt má po dobu čtyřiceti měsíců finančně i metodicky pomáhat nastartovat vyšší zájem o němčinu také na školách Vysočiny. Účastníci jihlavského zahájení projektu dorazili z Vídně, Horního a Dolního Rakouska, z Jihomoravského kraje, Jihočeského kraje a Vysočiny. Celý projekt je financován v rámci Operačního programu Interreg Rakousko – ČR. Jak sdělila na dotaz JL krajská příspěvková vzdělávací organizace Vysočina Education (jediný partner projektu na Vysočině), půjde celkem na podporu němčiny částka přes 4,54 milionu EUR. Čtveřice rakouských partnerů se na tomto rozpočtu podílí sumou 2.885.202 EUR, tři čeští partneři dodají 1.661.827 EUR. Kraj Vysočina uvolnil na projekt sedm milionů korun jako předfinancování na základě půjčky pro Vysočina Education a spolufinancování. Současná podpora výuky němčiny na Vysočině je výsledkem deklarace na podporu tohoto jazyka v kraji, která byla podepsána v roce 2014. Jak vysvětlil Roman Křivánek, ředitel Vysočina Education, vychází tato deklarace ze Společného prohlášení na podporu vícejazyčnosti mezi Asociací krajů ČR, Velvyslanectvími SRN a Rakouska. To bylo podepsáno v dubnu 2012 právě s cílem podporovat a propagovat německý jazyk. „Každá školka nebo škola bude mít trošku jiné aktivity a trošku jiné finanční požadavky,“ komentuje na dotaz JL princip podpory z projektu krajská radní pro oblast školství Jana Fialová (ČSSD). Obecně má podpora umožnit školám zkvalitnit výuku – např. využívat moderní pomůcky či metodické listy pro práci s třídním kolektivem. Součástí bude též pilotní ověření metodik na školách, vzdělávání učitelů a stáže. Využita má být např. moderní forma výuky jazyka za pomoci videa, organizováno bude deset vzorových hodin výuky CLIL (jazyk v jiném předmětu). Uskutečnit se mají společné akce mateřských a základních škol nebo camp pro děti. Jak sdělila JL Vysočina Ecucation, zapojí se do projektu na Vysočině osm mateřských a šest základních škol, a také čtyři střední školy. Některé akce budou určeny i pro další školy, které projeví zájem. Rodilá mluvčí Jihlavské zahajovací konference se zúčastnila také Kristin Eckholt, rodilá německá mluvčí, která bude po celou dobu přeshraničního projektu vyučovat němčinu na čtyřech středních školách Vysočiny. Formou co-teachingu zde bude konverzovat s žáky za podpory jejich učitele němčiny. Od zapojení rodilé mluvčí si organizátoři projektu na Vysočině hodně slibují. „Je to čistě jen pro Kraj Vysočina, ostatní partneři tuto podporu pro střední školy v projektu nemají,“ oceňuje R. Křivánek. Rodilý mluvčí se podle něho osvědčil už v rámci spolupráce Vysočiny s regionem Champagne-Ardenne, kde francouzská strana lektora spolufinancuje společně s Krajem Vysočina. „Podobně se dlouhodobě snažíme i o rakouského lektora na němčinu, takže jsme rádi, že se podařilo získat na rodilého mluvčího finance z projektu - a Kristin je opravdu skvělá, učení ji baví a žáci ji berou,“ oceňuje Křivánek. Jak může vypadat v praxi výuka němčiny formou hry u předškoláků, ukázalo na konferenci vystoupení dětí z jihlavské Mateřské školy a Speciálně pedagogického centra Demlova. Za asistence svých učitelek předvedly pásmo písniček v němčině na téma jednotlivých řemeslných oborů (lesník, kuchař, hasič, malíř) a také vánoční vystoupení v němčině. „Můj čtyřapůlletý syn chodí do této školky – každý den přichází s novými německými slovíčky a je úžasné pozorovat, jakou mu to dělá radost,“ komentoval vystoupení moderátor konference Pavel Bláha. Také ve školkách se bude v rámci nadcházející vzdělávací kampaně jednat o zprostředkování jazyka formou co–teachingu, kdy se lektorka němčiny a učitelka MŠ zaměřují s dětmi na praktické věci z běžného života. Podmínkou úspěchu ve výuce němčiny bude podle pedagogů nabízet toto vzdělávání dětem atraktivní a zábavnou formou. Na středních školách potom bude důležitá i spolupráce s rodiči a zástupci německých firem. Při jihlavské konferenci BIG došlo minulý týden i na praktické workshopy, nehovořilo se ale jen o němčině. Kantoři z ČR a Rakouska diskutovali také nad tím, zda v budoucnu vystačíme s tradiční podobou systému vzdělávání, anebo dojde k jeho radikální proměně. Na toto téma přednášela např. ředitelka MŠ Mozaika Jihlava Jarmila Bučková, jako vynikající byla hodnocena také přednáška Václava Trojana o změnách paradigmatu (obecně přijímaného schématu či vzorce myšlení). Panelové diskuse se účastnil také vedoucí školského odboru Kraje Vysočina Kamil Ubr. Znalost jazyka nám dá tvář, uvedla dolnorakouská radní Záštitu nad dlouhodobým česko-rakouským projektem na podporu němčiny na Vysočině převzaly radní pro školství z obou partnerských regionů – za Dolní Rakousko Barbara Schwarz, za Vysočinu Jana Fialová. Při zahájení v jihlavském Hotelu Gustav Mahler zdůraznila Fialová význam práce pedagogů a ředitelů škol, kteří se němčině věnují.„Tento jazyk by se měl v našem regionu zase znovu zregenerovat a vrátit se. Dnes se orientujeme hlavně na angličtinu, a ta němčina nám jaksi upadá,“ oslovila zaplněný sál V podobném duchu hovořila dolnorakouská radní Schwarz doslova o „jazykové ofenzivě“. „To, co nás nejlépe spojuje, to je vždycky jazyk,“ konstatovala na adresu lidí na obou stranách hranice, „je mnoho věcí, které musíme zpracovávat v našich společných dějinách, ale když se s někým začnu bavit, když mohu komunikovat, spousta těch překážek se odstraňuje, lidé získávají tvář, stávají se pro mě osobností a všechno je mnohem jednodušší.“ Podle rakouské radní díky znalosti dalšího jazyka můžeme mluvit o všem možném a uzavírat přátelství: „Až budou děti dospělé, už je to mnohem složitější,“ zdůraznila. Jak doufá, bude ale do té doby Evropa dále srůstat, lidé budou mnohem častěji jezdit pracovat do jiných zemí, všechno se bude mnohem více otevírat a naše děti budou mít větší šance, když budou mluvit jinými jazyky. „Velice důležité šance jsou potom zejména v sousedních zemích. Vedle světového jazyka angličtiny, kterou asi budeme časem mluvit všichni, je určitě velmi důležité znát jazyky sousedních zemí, protože znalost jazyka znamená také chápání kultury a zvyklostí,“ uvedla v Jihlavě Schwarz.

Galerie